Koncem září se v naší škole začali scházet mladí vědci ve stejnojmenném kroužku Mladý vědec. Pod vedením učitelek Mgr. Ludmily Kalčákové, Ph.D., a Mgr. Kateřiny Martinkové si děti vyzkoušely již několik pokusů a učinily mnoho objevů.
„Naše společná cesta, což je mimochodem i název pracovních listů, s nimiž pracujeme, začala opravdu skvěle. Nadšení mladí objevitelé si hned první hodinu vyzkoušeli nejrůznější pokusy, jejichž průběh a výsledek si zapisovali so svých badatelských deníků,“ popisuje prvotní dojmy Kateřina Martinková. „Během několika setkání se děti seznámily s rozdíly mezi plnotučným a polotučným mlékem a také si vyzkoušely, jak reaguje potravinářské barvivo s trochou jaru. Hned další hodinu jsme dlabali jablko jako svou vlastní sopku, která všem nádherně explodovala přesně podle návodu. A takový sliz-nesliz, ten sklidil úspěch i u učitelů, kteří náš kroužek přišli navštívit,“ přibližuje Ludmila Kalčáková nespočet aktivit, kterým se v kroužku již zvládli věnovat.
Každé setkání je zaměřeno na jinou oblast, aby si mladí vědci vyzkoušeli práci s nejrůznějšími materiály. Velký úspěch měla hodina s tematikou Halloweenu, kde se všem podařilo roztancovat v kádince fazole jako duchy vlivem působení oxidu uhelnatého.
„Zatím se mi asi nejvíce líbila vybuchující sopka plná barev,“ vzpomíná páťák Ondřej. Jeho spolubadatel Vítek přidává svůj pohled: „Nejlepší byl sliz, který byl na začátku tvrdý, ale když jsem ho vzal do ruky, tak se začal roztékat.“
„Každý pokus mají mladí vědci perfektně propracovaný a popsaný v pracovním listě, na kterém si vždy dává záležet moje kolegyně Ludmila Kalčáková. Na konci zápisů pak děti získávají nálepky, které stvrzují jejich úspěšný pokus,“ uzavírá Kateřina Martinková s tím, že se obě dvě již těší na další setkání s mladými badateli.
Michaela Vymětalová
