„V pátek 22. března 2019 se spojily dvě třídy, IX. třída ze Štramberka a IX. třída z Lichnova, a jely navštívit Památník holokaustu Auschwitz-Birkenau zřízený v bývalém koncentračním táboře u Osvětimi,“ uvádí na začátek učitelka dějepisu a organizátorka exkurze Mgr. Ivana Michaličková a pokračuje: „Krátce po šesté ráno pro nás „Lichnovjany“ přijel autobus z CK Zájezd. V autobuse už na nás čekali žáci a učitelé ze Štramberka. V Příboře k nám nastoupila průvodkyně, která nám cestu trvající dvě hodiny zkrátila vyprávěním o Polsku a holokaustu.“
„Na místo jsme dorazili po osmé hodině. Krátce nato nás poslali k bezpečnostní prohlídce, po jejímž absolvování jsme dostali sluchátka, abychom všichni slyšeli, co nám bude paní průvodkyně vyprávět,“ líčí dále paní učitelka. „Konečně jsme mohli vyrazit. Naše první zastávka byla u brány s nápisem „ARBEIT MACHT FREI“. Zajímavostí je, že ve slově ARBEIT je obrácené písmeno B: podle některých tvrzení došlo pouze k omylu, podle jiných obrácené písmeno znamená odpor proti nacismu. Dále jsme měli možnost navštívit některé domy, ve kterých jsme spatřili oblečení, vlasy, boty, brýle, nádobí, kufry, kartáčky i hřebeny lidí, kteří byli v koncentračním táboře uvězněni a ve většině případů zde i zemřeli. Zajímavou, ale velice smutnou částí byly plynové komory, pece a zeď smrti.“
Následně se účastníci exkurze přesunuli do Birkenau, druhé, novější a mnohem rozsáhlejší části koncentračního tábora, v češtině známé pod názvem Březinka, kde je čekala další část prohlídky. „Zde jsme viděli vagon, kterým byli přiváženi lidé do koncentračního tábora, pozůstatky plynových komor, místo, kde se prováděly pokusy zejména na ženách a dětech, hrůzostrašné hygienické podmínky. Se smutkem jsme absolvovali zpáteční cestu, nikdo neměl důvod se smát,“ uzavírá vyprávění vedoucí exkurze.
Mgr. Petra Stoklasová ve spolupráci se žákyněmi
Terezou Pustkovou, Evou Špačkovou, Veronikou Sobotíkovou
A jaké byly reakce našich dalších žáků?
„Všichni jsme měli špatné pocity, vzpomínky se nám vryly do paměti,“ hodnotí exkurzi deváťák Matěj Jurek. Jeho spolužáci Michal Harabiš a Marek Daněček jeho slova potvrzují: „Zjistili jsme, čeho všeho je člověk schopný. Z prohlídky šel mráz po zádech.“ Tomáš Běčák se pozastavuje nad momentem, kdy byli lidé do koncentračního tábora přivezeni: „Nejhorší pro mě byla představa selekce, tedy rozdělení lidí buď do plynu, nebo na práci. Dlouho jsem nad tím přemýšlel.“ Význam exkurze zhodnotily žákyně deváté třídy Barbora Lukešová, Kateřina Pustějovská a Klára Babincová takto: „Tento zážitek byl velmi silný, ale myslíme si, že před naší minulostí by nikdo neměl zavírat oči.“
Věříme proto, že se naší škole exkurzi podaří zorganizovat i v příštím školním roce pro budoucí deváťáky a že opět nabídneme možnost jak štramberské škole, tak veřejnosti, aby se k nám připojili a doplnili místa v autobusu.
Mgr. Ivana Michaličková