Literární soutěže Kalusův kalamář se v pátek 8. listopadu 2024 zúčastnili čtyři žáci druhého stupně. Soutěž nese název po významné osobnosti našeho regionu, básníku a učiteli Josefu Kalusovi, a v Čeladné má dlouholetou tradici. Naše škola však zažila svou premiéru. Čtveřice vybraných žáků ve složení Eliška Hrnčárková z VI. třídy, Nikol Goláňová ze VII.A, Martina Hilscherová z VIII.A a deváťák Daniel Švec se nezalekla ani brzkého vstávání, ani dlouhé cesty, a společně s učitelkou češtiny Mgr. Gabrielou Mynářovou se s lehkou nervozitou vydali do Základní školy Čeladná.
„Když přišla pozvánka na soutěž, ani chvíli jsme s kolegyněmi neváhaly a hned jsme začaly uvažovat o tom, koho do Čeladné vyšleme,“ popisuje češtinářka výzvu v podobě našeho premiérového zapojení do této tradiční soutěže. Za našimi soutěžícími se jako podpora vydala také ředitelka školy Mgr. Olga Síbrtová, kterou – coby češtinářku – zajímalo uchopení takového druhu soutěže, ale také návštěva Památníku Josefa Kaluse.
Po krátkém úvodu se všichni žáci rozdělili do tří kategorií a zasedli do lavic, kde je čekala hodina kreativity při psaní básní na téma: Rybičko zlatá, přeji si... Eliška a Nikol byly zařazeny do druhé kategorie pro šestý až sedmý ročník, která měla za úkol napsat minimálně šest slok, Martina s Dankem spadali do třetí kategorie s kritérii ještě náročnějšími, a to s minimem osmi slok čtyřveršových slok.
Po skončení soutěže byla žákům i doprovodu nabídnuta svačinka a následoval výlet do Památníku Josefa Kaluse. Po obědě, který žáci dostali v rámci startovného, proběhlo vyhlášení výsledků. Z každé kategorie byl vyhlášen pouze ten nejlepší, ale každý účastník si odnesl cenu a účastnický list.
„Myslím, že jsme se soutěže neúčastnili naposledy. Organizátoři si skvěle poradili i s téměř dvakrát větším počtem soutěžících, než byli doposud zvyklí. Vše proběhlo dokonce rychleji, než bylo v plánu, a naši žáci se svými básněmi rozhodně neudělali ostudu,“ uzavírá účast na soutěži Gabriela Mynářová.
A jak popsali své dojmy samotní žáci? „Za mě to bylo lepší než psát písemku z ruštiny. 😊 Podíval jsem se do jiné školy, která mě fascinovala svými specializovanými učebnami, například pro přírodní vědy, a laboratoří. Básničku jsme psali na téma Rybičko zlatá, přeji si. Ze začátku bylo trochu obtížné něco vymyslet, ale když jsem se do toho ponořil, tak se to psalo samo. Následně jsme jeli do památníku Josefa Kaluse, kde jsme dostali křížovku, kterou jsme měli vyřešit pomocí všech vystavených věcí, co se tam nacházely. Překvapily mě hlavně staré zachované lavice,“ říká k tvůrčímu soutěžnímu dopoledni Dan.
Martina za sebe dodává: „Soutěž jsem si velice užila. Bylo super vidět, kolik různých lidí sdílí stejný koníček jako já. I přestože jsem nevyhrála, tak jsem si to užila. Bylo to těžké, ale myslím, že to stálo za to. Také jsem si poté užila prohlídku Památníku Josefa Kaluse. Zajímavé taky bylo vidět, jak vypadá jiná škola a jak to tam funguje.“
Mgr. Ing. Martina Havlíková
