Na exkurzi do míst bývalého koncentračního tábora v Osvětimi a v Březince se v pondělí 22. dubna 2024 vydali žáci deváté třídy v doprovodu svého třídního učitele Mgr. Ondřeje Švrčka a učitelky dějepisu Mgr. Ivany Michaličkové. Záměrem celodenního poznávacího zájezdu bylo vedle edukace také uvědomění si zásadních historických milníků a jejich dopadu na následný vývoj ve světě i poučení se z dějin.
Celá exkurze byla rozdělena na dvě části. V té první, v Osvětimi, skupina žáků se svými učiteli procházela pouze po důkladné kontrole dokladů, vstupenek i zavazadel. „Chodili jsme s průvodcem a se sluchátky, díky nimž nebyl problém se srozumitelností ani hlasitostí výkladu,“ podotýká učitelka dějepisu Ivana Michaličková. V této části jsou k vidění například typické ostnaté dráty, strážní věže, brána s nápisem Arbeit Macht Frei, krematorium i expoziční místnosti se vším, co si lidé s sebou přivezli, například botami, kufry, nádobím, hřebeny, brýlemi, oblečením a dalšími osobními věcmi.
Následoval krátký přejezd do druhé části, kterou byla Březinka. „Březinkou jsme procházeli s průvodcem, ale již bez kontroly. Viděli jsme zde například příjezdovou rampu, kde lidé procházeli selekcí, jestli jsou nebo nejsou schopni pracovat, dřevěné ubikace. Mnohé budovy se zde ale opravují, protože se postupně rozpadají, navíc před osvobozením tábora Němci většinu budov zničili sami,“ vysvětluje dále Ivana Michaličková.
Exkurze svou ponurou atmosférou strhla i samotné deváťáky, kteří si uvědomili souvislosti a autenticitu daného místa a období, skutečné dopady událostí druhé světové války, které ve škole probírají spíše teoreticky. „Některé části byly brutální,“ komentuje deváťačka Barbora Vaňková. Podobně to vnímal i její spolužák Marek Kahánek: „Bylo to strašidelné, děsily mě fotky tváří.“ „Nechápu, jak se něco takového mohlo někdy stát,“ dodává zase Viola Gilarová. „Bylo divné procházet se po takovém místě,“ míní jejich spolužák Kryštof Sedlář. „To, že jsem měla možnost toto místo vidět, považuji za dobrou zkušenost. Je důležité si uvědomit, co se zde odehrávalo,“ doplňuje ještě Hana Blažková.
Jako jediné negativum světově vyhledávaného muzea žáci spolu se svým doprovodem shledali množství návštěvníků. „Bylo zde hodně lidí, což někdy rušilo hrozivou atmosféru celého místa,“ zhodnotila ještě na závěr žákyně Nela Palatková.
Mgr. Ing. Martina Havlíková
