Vánoční atmosféra v příborském muzeu je nádherná a naše škola měla to štěstí, že žáci nemuseli jezdit za muzeem do Příbora, ale „muzeum“ s připraveným vánočním programem i spoustou autentických exponátů a interaktivních ukázek přijelo za nimi. V úterý 19. prosince 2023 jsme proto vzácné chvíle připomínající obyčejný život místních lidí v sedmnáctém až devatenáctém století mohli prožít přímo ve škole pod odborným výkladem historika a etnologa PhDr. Václava Michaličky, Ph.D. a jeho kolegyň z příborského muzea.
Připravena byla třída školní družiny Myšáků plná ukázek toho, co vše k Vánocům patřilo a často stále patří. Pracovníci muzea nám vysvětlili původ rozmanitých zvyků a tradic i jejich význam. V družinovém muzeu se v průběhu dne na připravený program přišly postupně podívat všechny třídy prvního stupně.
Nechyběla figurína Lucky s husím perem ani plno starých knih, ze kterých bylo dětem předčítáno o historii Vánoc. Žáci se mohli podívat, jak se předla nit a vlna, trhalo peří i jak vypadalo oblečení vyráběné z těchto materiálů.
Připravený program nebyl zaměřen pouze na samotné Vánoce, ale na celý adventní čas. „Zjistili jsme, co měla za úkol Lucie, která noci upije a dne nepřidá. Poslechli jsme si, čím byly dříve děti obdarovávany trojicí, která je navštěvovala v předvečer před 6. prosincem, a jak to vypadalo, když chodili koledníčci na výslužku. Nechyběla také písnička v nářečí. A na úplném konci bylo pro žáky připraveno to největší vánoční kouzlo,“ vzpomíná třídní učitelka II. třídy Mgr. Kateřina Martinková, která se svými svěřenci „v muzeu“ v družině strávila druhou vyučovací hodinu.
Žáci dostali za úkol zavřít oči a něco si přát. „Poté postupně levou rukou drželi velký železný klíč, který symbolizoval otevření nového roku a nových začátků, a nechali si jím prolít horký vosk do studené vody. Některým vznikl okamžitý obrázek jako třeba kolo a někteří se na své voskové dílko museli dívat různými úhly a hledat v něm to své přání. Byla to zároveň taková trochu věštba, co je může v příštím roce čekat. Za odměnu každý dostal vánočku a poté jsme se už s úsměvem a plní nových informací s milými pracovníky muzea rozloučili,“ popisuje neobvyklý zážitek Kateřina Martinková a ještě doplňuje, že jeden z žáků si dokonce s sebou na program přinesl knihu psanou právě panem Michaličkou, a tak odcházel i s podpisem na památku.
„Pracovníci muzea svým výkladem a projevem dokázali zaujmout úplně všechny, včetně pedagogů. Velmi děkuji za krásně připravený program, vánoční atmosféru jsme nasáli a doporučuji všem, aby si příborský vánoční program v muzeu nenechali ujít,“ uzavírá děkovně učitelka Kateřina Martinková.
Mgr. Ing. Martina Havlíková
